Paty ven z Tainanu, paty na pláž, paty do Kentingu

Uplynulý víkend jsem strávil v Kentingu. Proč, co tam, s kým tam, jaké to bylo?

Bylo nebylo před třemi týdny na své cestě do srdce Asie jsem v letadle naprostou náhodou potkal tři české turisty, čirou náhodou směřující též do Taiwanu a čistě náhodou se jednalo o 3 čvuťáky, kteří se chystali na studium v Taipei. Po několika hltech 5* řeckého slunce v letadlo a malého výletu po Amsterdamu a návštěvě coffeeshopu v rámci přestupu jsme se rozdělili do aeroplánů směřujících do dvou koutů Taiwanu - Taipei/Kaohsiung.

Ale co to má společného s Kentingem? Jelikož v Taipei mají kamarádíčkové pořád zimu (chápej cca 20°C) a déšť a slunce, aby si člověk vymodlil leda tak ve snech, vymysleli výlet na sluncepřející jih. Taipeisti dorazili do Kentingu ve čtvrtek a já v pátek odpoledne. I když na mapě se zdá, že vzdálenost mezi Tainanem a Kentingem je zhruba coby kamenem dohodil, opak je pravdou. Cesta mně trvala neuvěřitelných 5 hodin. Pravdou je, že dost času jsem strávil čekáním na bus v Kaohsiungu, ale to je něco, s čím člověk musí počítat, když chce v Taiwanu cestovat autobusem. Měl jsem opět štěstí. Na zastávce jsem se seznámil s anglicky mluvícím architektem z Taipei, který mířil do Kentingu kvůli potápění. Tak to vypadá, že existují i Taiwanci, kteří se nebojí vody. Cesta nakonec utekla rychle a příjemně. Do Kentingu dorážím se západem slunce. Po několika okamžicích se potkávám s Marťou a Anet. "Kde je pláž? Potřebuji vlítnout do vody a zchladit se", ptám se. Odpověď mě nijak neutěšila, pláž byla kousek, ale plavání po celé pláži zakázáno. Nu což, máme slivovicu a whisku, lepší substitut za slanou vodu nemůže být. Skutečně plavání na pláži, je ojedinělou záležitostí a většina Taiwanců přichází na pláž až po západu slunce. Přes den se tam rožní jen několik karcinomuchtějících evropanů. Celkem je nás cca 16 - Češi, Taiwanci, Němci atd. Večer jsme si dohromady zpříjemnili ohněm na pláži a popíjením, teď už zbytků, slivovice.

Večer to byl super; asi. Popravdě si ho moc nepamatuji - pilo se, plavalo se, tančilo se, zpívalo se, kousl mě krab. To je tak vše, ale byl to moc hezký večer. O co byl večer hezčí, o to mě víc bolela hlava následující den. Celý den trávíme na pláži a večer podobný scénář jako páteční.

Tentokrát to nebylo naštěstí tak ostrého pojetí, takže v neděli ráno balíme věci a s Verčou, další jaderňačkou, vyrážíme do národního parku. Zbytek lenochů spí na hostelu. Je to ovšem dost daleko, a tak se uchýlíme ke stopování, dle wiki je to jednoduché a ve skutečnosti ještě jednodušší. Hned druhé auto nám staví a doveze nás do 5 km vzdáleného parku. Park je samozřejmě ultrakrásný, překrásná flora je něco na co si člověk rychle na Taiwanu zvykne, tudíž jsme velice rádi když nám cestu kříží makak a navíc všude poletují překrásní motýly. Nejvíc o parku řekne fotodokumentace.

Na následující fotce viz makaka schovaného mezi stromy.

Kenting je krásný. Je super, ale má i své vroubky. Nemohl jsem si nevšimnout, že lokální obyvatelé jsou tak nějak méně milí než v Tainanu. Druhá věc však je, že vše je zhruba 2*-3* dražší. Inu turistická destinace. Jinak se jednalo o super výlet, hlavně jsem rád poznal další Čechoslováky na Taiwanu ;-).